Zprávy z Francie - třetí díl

Zprávy z Francie - třetí díl

Po delší pauze přinášíme další článek o životě ve Francii od naší studentky Anežky Literové, toho času na Lycée Charles de Gaulle v Dijonu. Téměř pololetní pobyt v cizím prostředí inspiroval Anežku k zajímavé úvaze, která rozhodně stojí za přečtění. Za povšimnutí určitě stojí i fakt, že celý článek už splňuje podmínky francouzských slohových prací s tradičním obratem v posledním odstavci. A navíc tu a tam v textu narazíte na francouzský výraz, takže těch několik měsíců už je znát, i když možná nezáměrně. Příjemné počtení.

Po dlouhé době bych Vám ráda sdělila svých dalších pár dojmů ze svého česko-francouzského života.

Jsem doma! A jak ráda. Nerada bych, aby mě někdo pochopil špatně - ve Francii se mi moc líbí, je to úžasná země, ale když jste Čech, jsou prostě některé věci, které rozum nedokáže pochopit. Také chápu, že někdo může mít jinou zkušenost, ale já bych Vám chtěla říct, jak to vidím já.

Pro začátek, všechno je úplně jiné, než jak jsem si to představovala, ani v horším, ani v lepším, prostě je to jiné, a navíc, po dvou měsících i ta Vaše škola, když se na ní podíváte, vypadá úplně jinak. Váš třídní profesor vypadá jinak, tramvajová zastávka, náměstí a hlavně Vy. Tento poznatek může znít jako klišé, ale je více než pravdivý. Než jsem odjela do ma belle Dijon, říkala jsem si, co mě tam asi tak může změnit, prostě budu umět lépe francouzsky. A s postupem času zjišťuji, že tento nádherný výlet na necelý jeden rok, je skutečně zkušenost na celý život. Řekla bych, že pocit, který z toho všeho mám, není asi úplně předatelný. Pokusím se stejně zhodnotit, co se tak změnilo.

Začnu jasným, banálním poznatkem, a to, že jsem měla celou dobu Francii a hlavně Dijon hodně zidealizovaný úžasnými výměnami, které jsem měla možnost prožít, a realita je hodně jiná. Nechápejte mě zle, Dijon je okouzlující město, a stále jsem z něj étonnée, ale žít tam na týden ve společnosti českých profesorů a Vašich spolužáků je přece jen něco jiného, než být tam skoro na vlastní pěst a na rok. Dále pak, upřímně si vážím českého školního systému, pánů profesorů, mám touhu po znalostech, a znovu a znovu si slibuji, že v Česku už budu navždycky dávat pozor. Nevím, co všechno k té změně přispěl , ale myslím, že následující příklad je fragmentem té směsi zážitků, která mi dodala další důvody k tomu být vlastencem. Francouzské vědy na obecném gymnáziu jsou, minimálně v literární sekci, o poznání jednodušší, než v ekvivalentním ročníku gymnázia českého.  Už jen to, že fyzika a chemie jsou spojené do jednoho předmětu, ubírá na možnosti jít tolik do hloubky. A tak ve fyzikochemii bereme to, co jsme v Česku brali v tercii, a řekla bych, že ještě zevrubněji, a navíc s úvodem od profesorky, že „chápe, když nám to úplně nepůjde, protože tohle není zrovna nejlehčí kapitola“. 

V biologii (ve Francii se jmenuje SVT, tak se nelekejte) bereme kapitolu, která se jmenuje nakrmit lidstvo, a jedná se v podstatě o pojednání o tom, proč hnojíme pole, jak vzniká větší kukuřice, a co je to ekosystém. Matematika se na L větvi vůbec nebere. Ve všech nyní zmíněných předmětech, stejně tak jako v ostatních jiných (jako dějepis, francouzština, angličtina), u kterých by se to ale možná dalo čekat o něco více, jsou běžnou praxí slohové práce. Upřímně, nikdy předtím jsem si nedokázala představit psát slohovku z biologie.  Přijde mi, že je to třeba dobrým tréninkem pro psaní maturitních, bakalářských, magisterských, seminárních a jiných podobných prací, a mě zrovna baví, jen je to pro nás Čechy dost nezvyklé.

Francouzský systém napomáhá k naučení se poslušnosti autorit. S tím já jsem měla vždycky problém, a když mi nějaké pravidlo přišlo jednoduše zbytečné, tak se mi dodržovalo jen velmi obtížně. A takových pravidel je ve Francii spousta (například již v minulých článcích zmíněná pravidla internátu) a tak se mi pomalu ale jistě daří se zkrátka nenaštvat nad každým zákazem, příkazem, předpisem, ale zkrátka přijmout autoritu, protože je to autorita. A na závěr otřepané téma, které určitě každý čekal, ale vážně! Takováto cesta do ciziny Vás naučí určité samostatnosti. (Třeba když tam první den přijedete, a zjistíte, že jste si měli přivézt peřiny, ale vy je nemáte, oh la la.)

A pour conclure, pár rad pro ty, kdo by přemýšleli nad tím, vydat se na podobnou cestu za studiem. J

1)      Pozor, Francouzi jsou šíleně pomalí, ať se již jedná o cokoliv.

2)      Ve Francii používají jeden druh papírů, a když odevzdáte učiteli jiný, popřípadě mu na začátku nevynecháte místo pro jeho hodnocení, může se stát, že Váš úkol nepřijme.

3)      Hodně slovíček, která jste se učili ve škole, Francouzi vůbec nepoužívají, mají pro ně vlastní ekvivalenty, běžnější, například písemka je DS neboli devoir scolaire

4)      Hodně záleží na tom, jak s lidmi ve Francii začnete, buďte prostě milí a vstřícní, a pak to půjde samo J 

Merci pour votre attention!

Anežka Literová 6XA

Aktuální informace

30.11.2025

středa 14/1 od 14 do 16 hod

- informační schůzky:

14:15, 14:45, 15:15

03.11.2025

Zveřejňujeme výroční zprávu za školní rok 2024-2025. 

02.09.2025

pondělí - velká přestávka
pátek - velká přestávka

 

Vyřizuje paní Matoušová (kancelář za sborovnou)

Významní absolventi

Dr. Miroslav Lazna (Michael J. Lazna, Ph.D.)

Miroslav (Michael) Lazna, Ph.D. (1926-17. 1. 2005), poúnorový emigrant, agent CIA v NSR, kulturní antropolog, vysokoškolský učitel, konzultant na MZV USA a amatérský malíř, absolvoval Reálné gymnázium v Nymburce v roce 1946.

Svět v roce založení školy

Začaly vycházet Ľudové noviny

2. leden 1903

V Martině začaly vycházet Ľudové noviny (zprvu třikrát týdně), 

Nejčtenější

19.11.2025

Kdy? 10. - 14. listopadu 2025 (pondělí až pátek)

Kde? Gymnázium Bohumila Hrabala, Lidice, Praha, Nymburk

Kdo? 7 studentů BBS Westerburg + 19 našich studentů VG 

(Kateřina Krátká, Klaudie Horáková, Anežka Zemanová, Jakub Holeček ze 7MA, Adéla Burianová, Tereza Zelenková, Michaela Kosmálová, Radek Šos, Jan Nosál, Filip Nosek, Michal Hamtil ze 7MB, Tereza Hradilová, Kristýna Kupcová, Eliška Semrádová ze 3A, Šimon Busta z 8OA, Jana Němcová, Žaneta Valentová, Blanka Dohnalová, Sofie Zakrevská z 8OB)

S kým? Tereza Plechlová a Dita Grusová + Björn Bergmann a Nico Verbeck

Co? Gymnázium Bohumila Hrabala: projekt k tématu společné historie našich států

Lidice: beseda s panem Jiřím Pitínem, který je jedním z mála lidických dětí, které přežily vyhlazení obce nacisty v rámci heydrichiády; návštěva Památníku Lidice a komentovaná prohlídka v německém jazyce 

Praha: bojovka na Karlově mostě a Kampě

celý článek
26.11.2025

Skončilo čtyřleté čekání na postup z úvodní fáze florbalového Subterra cupu. Z kolínského turnaje přivážíme jasné vítězství.

celý článek
13.11.2025

S velkým potěšením oznamujeme start jedinečného mezinárodního projektu, do kterého se zapojili naši studenti primy. Cílem je navázat nová přátelství a procvičit si cizí jazyky neobvyklou a velmi osobní formou – ručně psanými dopisy!

celý článek
 
Charlie Chaplin - Zajímám se o svoji budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.