LVVZ kvinty A

Zvláštní, jak některé věci člověku nikdy nezevšední. Jako třeba Vánoce – můžete je opakovat každý rok, můžete s pravidelnou přesností kuchtit tentýž druh bramborového salátu, vytahovat  zaručeně nepozměněný mix koled a vánočních písniček vrcholně komerčních amerických zpěváků a obdarovávat své příbuzné výlučně ponožkami nebo svetry, a přesto se vás čtyřiadvacátého prosince vždycky zmocní to zvláštní nadšení a pocit výjimečnosti. Snad je takových událostí v životě víc – snad mezi ně pro těch pár studentů naší školy, kteří ještě nezlenivěli natolik, aby uznali za pohodlnější sedět týden ve vedlejší třídě, patří i tradiční lyžák.

Člověk si možná říká, co asi můžeme vidět na stále stejných sjezdovkách, přednášce o mazání běžek (nikomu nepřijde divné, že ji posloucháme každý kurz, a to nejspíš z jediného důvodu – že si je stejně pořád ještě skoro nikdo nemaže) a párcích k první, páteční večeři. Přesto jsem nikdy nezažila lyžák, který by byl stejný jako ten předchozí. Pokaždé s námi jedou jiní lidé (pravděpodobně bych měla zmínit, že tentokrát to byla kvinta B, profesorky Weissová a Miškovská a profesor Janík), pokaždé se odehrají jiné události – a atmosféra chaty je překvapivě jiná a zároveň bolestně stejná. Je to až k smíchu, když se člověk na chvíli usadí ve společenské místnosti a vzpomene si, že sem kdysi v sekundě přijel lyžovat poprvé – jaká ironie osudu, že se zdánlivě všechno změnilo, ale v Rokytnici pořád šlapete na večeři s bačkůrkami v ruce. Možná to všechno zní jako vzpomínání po třiceti letech, ale pro nás, kteří v té době byli dětmi, které si o sobě myslely, že jsou dospívajícími, uplynulo hodně doby do dneška, kdy jsme dospívajícími, kteří si o sobě myslí, že jsou dospělí. Celou tu šablonu lyžařského kurzu jsme přijali úplně přirozeně, a až teď nám začíná docházet, jak neskutečně zvyklí jsme na každou prasklinu ve střešních trámech, jak dobře víme, kde se schovat v zármutku, když chceme být rychle nalezeni (výklenek ve zdi nad schodištěm), a že podvědomě očekáváme, kdy se ozve ten vrzající druhý schod. Tyhle týdny bereme automaticky, ale nebude to přesně ta část, na kterou si vzpomeneme s maturitním vysvědčením v kapse? Pak už se tam, dámy a pánové, možná nikdy v životě nepodíváme.

Kristýna Kutnarová, 5QA

Aktuální informace

30.06.2025

Každé pondělí 9.00 - 11.00 hodin

Významní absolventi

genmjr. Josef Jaške

Genmjr. Josef Antonín Jaške (31. 3. 1913-20. 6. 2001), letec a 1. český velitel 313. perutě RAF, absolvoval v roce 1931.

Anketa

 
Motto školního roku 2024-25
1. Charlie Chaplin 41 %
2. John Lennon 18 %
3. Eleanor Roosevelt 13 %
4. Stephen Covey 8 %
5. Herman Melville 20 %
Celkový počet hlasů: 212
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Atentát v Soluni

29. duben 1903

Bulharští atentátníci zničili bombovou náloží soluňskou filiálku Otomanské banky. 

Nejčtenější

26.06.2025

Za SPGN, bychom všem přítomným dnešnímu speciálnímu zakončení školního roku chtěli poděkovat. 

 

Zvlášť bychom chtěli poděkovat panu řediteli Jiřímu Kuhnovi a všem profesorům a profesorkám, se kterými jsme se právě dnes na Zakončení školního roku 2024/2025 rozloučili. 

 

celý článek
25.06.2025

Jako každoročně pořádá SPGN na dvoře školy akci s názvem: Zakončení školního roku.

Letošní Zakončení ale bude výjimečné! Po 33 letech se rozloučíme s RNDr. Jiřím Kuhnem.  

 

Chcete-li se podívat, co si SPGN pro pana ředitele na rozloučenou připravil, doražte v 8:00 na dvůr školy.

Zváni jsou všichni, nejen pedagogové a žáci.   

 

celý článek
22.06.2025

Byl to plán poměrně prostý. Nechat se unášet proudem řeky Sázavy. V teorii to znělo idylicky. Voda, příroda, kamarádi, žádné písemky a občas možná i nějaké to ochlazení. Realita? Závod v převracení, hromady mokrého oblečení a spálená kůže.

 
celý článek
 
Charlie Chaplin - Zajímám se o svoji budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.