Adaptační kurz 1A
S novým školním rokem nastupují do školy noví žáci do nových tříd. Čekají je nové výzvy, nové předměty, noví učitele, nové prostředí atd. K tomu, aby se naši nováčci se všemi novotami lépe vyrovnali, slouží adaptační kurz. Snad se to podařilo.
Červený tým – Černá perla
Do Rokytnice jsme dorazili ve dvě, v úterý 5. 5. 2017. V autobuse byla celkem nuda. Pak nás čekal asi kilometrový výšlap i s taškama k chatě. Odpoledne nečekaně probíhaly seznamovací hry. Měli jsme mít procházku k vodopádu. Nám to přišlo jako docela túra. Jsme taky rozdělený na kmeny. My červení Adam, Lenka, Simča, Míša, Ondra, Terka a Erika, jsme „Černá perla“.
Druhý den začal snídaní, jak neobvyklé. Dnes celý den prší, a tak jsme jen vevnitř a hráli jsme nějaké hry na trénování mozku, asi to mělo nahradit školu. -_- Večer měla být bojovka, ale nějak se to nevyvedlo, tak jsme šli jen z jídelny do chaty potmě.
Ve čtvrtek museli čtyři lidé ze třídy (každý z jednoho kmenu) vstát v šest a odpovědět na úkol. My dostali: „Jak se jmenuje naše kuchařka?“ Jak to máme, sakra, vědět??? V devět šli všichni na snídani. Jídlo je tady opravdu dobrý. Dnes je celodeňák. Leje jak z konve, je hnusně a my stejně musíme šlapat 20 kiláků :O Na Dvoračkách jsme si naštěstí dali skvělé občerstvení v podobě lívanců nebo knedlíků, který si dala většina.
No když se to shrne, adapťák jako seznamovací kurz posloužil opravdu jako seznamovák. Poznali jsme se trochu víc, než když jsme se jen viděli první den ve škole, a pak došly nápady na psaní.
Loučí se s vámi Černá perla
Žlutý tým – Jelkvát
Jen co jsme přijeli, tak přijelo i taxi auto. Všichni jsme tajně doufali, že by nám mohli naložit krosny, avšak naše mínění bylo chybné. Taxi odjelo a my museli jít strašně nadšeně do kopce s tak 10kilogramovými krosnami. Poté, co jsme se ubytovali, jsme šli „malou“ procházku po okolí. Hráli jsme sbližovací hry, které nám velmi pomohly.
Velice často jsme zkoušeli Juraje. Objevila se řeřicha i 333 stříbrných stříkaček.
Všichni milujeme krásné túry po okolí. Klidně bychom si jí prý dali ještě jednou. Jinak jsme hráli hry. Líbí se nám tu, ale už chceme domů a hlavně žádné TŮRY. Ještě nesmíme zapomenout na bojovku!
Modrý tým – Kokosy
1. den – Zpočátku jsme nevěděli, co od adaptačního kurzu čekat. Avšak jsme věděli, že nic horšího, než-li dopolední uvítání, to být nemohlo :) S pokresleným obličejem barvou, která nešla smýt, jsme čekali na odvoz. Naštěstí pouze pár hodin. Ve 12 hodin jsme již byli na cestě. Ihned na začátku nás čekal krutý výšlap do kopce s několikakilovým závažím.
2. den – Další výzvou, tedy ihned po vstávání, byla návštěva lanového centra. Nastaly technické problémy. Některým členům skupiny se podařilo uvíznout uprostřed trasy (Anička). Poté nás i přes nepříznivé podmínky čekala bojovka.
3. den – Stinnou stránkou adapťáku byla 20km túra.
4. den – Čtvrtý den bude zakončením pobytu na tomto povedeném adaptačním kurzu, který se uskutečnil hlavně díky vedení profesorů. A organizaci her Martina a Lukáše.
Zelený tým – Řeřicha
V úterý jsme něco mezi jednou a čtvrtou, teď přesně nevím, dorazili na parkoviště. Jelikož máme chatu vysoko v horách, museli jsme vynášet všechny naše věci sami. Cesta na chatu byla opravdu těžká. Poté, co jsme si vybalili věci na svých pokojích, následovala „kratší“ procházka. Večer jsme se těšili na skvělou večeři od našich skvělých kuchařek. Večer byl zasvěcen hrám
Ve středu nám od rána pršelo, a díky tomu jsme nemuseli jít na Dvoračky. Je nám to „velmi“ líto. Místo toho jsme se dostali do parlamentu, zkoušeli najít skrytou imunitu nebo jsme vydali na párty s baskeťákem a šlapkou.
Dnes, tedy ve čtvrtek, jsme se vydali proti větru a dešti. Po včerejším neúspěchu jsme navštívili slibované Dvoračky, kde jsme si dali kofolu a lívance. Když jsme se občerstvili, tak jsme se vydali na Rezek, tam jsme bohužel pohořeli: ZAVŘENO. Po 19,8 km jsme konečně došli na chatu. Škoda, že jsme neudělali těch 20…
