Berlova vápenka a zřícenina Lichnice
DOPLNĚNA FOTOGALERIE
Poslední zářijovou středu podnikl Zeměpisný seminář svou podzimní exkurzi. Devět předmaturantů navštívilo turisticky atraktivní místo na Čáslavsku, blízko konečné stanice regionální železniční trati ve městě Třemošnice.
Zprávu pro čtenáře webových stránek školy podává studentka 3A Simona Rozkydalová:
Dnes ráno 25. září 2019 jsme se sešli na nymburském vlakovém nádraží v 8:10 hodin. Pan profesor nám popřál s úsměvem dobré ráno a spočítal si nás - své svěřence, kterým se rozhodl ukázat kousek Železných hor. Účast byla cca 60 % (baskeťáci u svého lékaře, jeden z nich dělal rozhodčího, další dva seminaristé doma nemocní), možná to bylo tím, že vlhkost byla téměř 100%, ale to naší výpravě z tváře úsměv nesmazalo.
Do Třemošnice jsme cestovali vlaky. Přestupovali jsme 2x, jednou v Kolíně a podruhé v Čáslavi, kde na nás čekal maličký jednovagónový motoráček. Trať na jednom místě ve Žlebech vedla do tzv. úvrati. Do cílového městečka jsme dorazili před desátou a lehce pršelo. První zastávkou byla Berlova vápenka v Závratci, rarita v celé střední Evropě, ve které se 150 let vypaloval vápenec. Výklad nám udělala paní, která mluvila slovensky, tak jsme potrénovali i další z našich dovedností. V muzeu jsme se dočetli o tom, jak se vápenec dostával z kopců do továrny pomocí lanovky a co všechno se z něj dá získat. Nahlédli jsme do komína, posvačili a vydali se Lovětínskou roklí směr zřícenina hradu Lichnice. Po cestě nás čekalo obrovské překvapení. V lese jsme narazili na velikou rodinu silně ohroženého chráněného obojživelníka mloka skvrnitého. Setkání s více než 40 mloky na jedné lokalitě byl pro všechny - pana profesora nevyjímaje - opravdu nezapomenutelný zážitek. Přemýšleli jsme, co by na tom místě asi řekl Karel Čapek :-)
Asi hodinu jsme dál stoupali na zlomový svah Železných hor s příznačným jménem Dlouhá mez v přímém dešti, ale protože bylo teplo a s deštěm jsme trochu dopředu počítali, tak nám to vlastně tak moc nevadilo. Těšně před vrcholem jsme odbočili u vyhlídky Dívčí kámen, ale kvůli mlze nebylo skoro nic vidět ani na vyhlídce ani na blízké zřícenině hradu Lichnice. Byla úplně opuštěná, pokladna zavřená a zamčená. Tak jsme alespoň navštívili sklepení a vdechovali dávnou historii. V nedalekém přístřešku jsme rozbalili své housky a bagety a při obědě poslouchali výklad pana profesora. Při sestupu z hradu nás zadržela paní prodávající lístky, které jsme tedy trošku neochotně doplatili po 15 Kč za vstup a vyslechli si výklad i v jejím podání.
Po cestě zpět nás čekala další odbočka k Žižkovu dubu. V jednu hodinu už jsme byli opět v městečku Třemošnice a na náměstí měli chvilku času posilnit se u kávy a dortíku. Ve dvě jsme nasedli do vlaku směrem domů. Během cesty zpátky do Nymburka se dokonce objevilo i sluníčko.
Za studenty Zeměpisného semináře mohu říci, že exkurze byla povedená a líbila se nám.
(Autorem fotografií v minigalerii pod článkem je Martin Laš, 7MB.)
