Sjezd socialistů Ruska
30. červenec 1903
Na ilegálním druhém sjezdu Sociálně demokratické dělnické strany Ruska v Bruselu (první se konal v roce 1898) vzplanul prudký ideologický boj mezi leninovci s tzv. oportunisty (J. Martova).
V Bruselu se sešlo 45 delegátů z Ruska i emigrace; když však bylo konání sjezdu prozrazeno a belgická policie se o ně začala zajímat, přerušili jednání a přesunuli se do Londýna, kde sjezd pokračoval do 23. srpna. Témata sjezdu byla následující: zřízení demokratické republiky v Rusku (minimální program), svržení kapitalistického zřízení a nastolení diktatury proletariátu (konečný cíl). Rozhodujícím výsledkem sjezdu bylo založení marxistické strany. Při volbách do stranických orgánů se vytvořily dvě skupiny: přívrženci V. I. Lenina získali při závěrečném hlasování o protokolu 25 hlasů, proto bolševici (z ruského bolšinstvo = většina), zatímco přívrženci Martova jen 20, proto menševici (z ruského menšinstvo = menšina). Konflikt mezi stoupenci V. I. Lenina a J. Martova vznikl především z rozdílného chápání členství ve straně.
