Dvě studie absolventů školy ve Vlastivědném zpravodaji Polabí 2018
V nejnovějším čísle Vlastivědného zpravodaje Polabí byly otištěny výsledky dvou regionálně geografických maturitních prací našich absolventů z minulých let. Publikování středoškolské studentské práce v recenzovaném vědeckém periodiku (byť regionálního zaměření) ukazuje samozřejmě na kvalitu prací i jejich autorů. Zároveň je z jejich pohledu také vlastně první položkou profesního životopisu.
První z obou článků s názvem "Vymezení někdejšího Chlebského a Bobnického rybníka" byl otištěn na stranách 10-15. Vznikl na základě terénního geografického výzkumu z let 2016-2017 provedeného Petrem Červinkou v rámci přípravy jeho maturitní práce, kterou úspěšně obhájil na jaře 2017. Spoluautorem článku je proto i jeho vedoucí práce Mgr. Miroslav Soukup. Článek přibližuje důvody stavby rybníků a jejich využití v minulosti. Snaží se vysvětlit pozdější úpadek rybníkářství po třicetileté válce. Hlavním cílem pisatele bylo ale s pomocí (starých i současných) map a pohybu v terénu stanovit s využitím GPS modulu mobilního telefonu průběh břehů původního Chlebského a Bobnického rybníka severně od Nymburka. To se podařilo a vymezená oblast byla zakreslena do mapy v počítačovém programu QGIS. Nad podkladovou mapou byla dle postavení vrstevnic zjištěná poloha obou vodních ploch ověřena. V terénu se podařilo nalézt a fotograficky zdokumentovat i pozůstatky hráze Bobnického rybníka. Překvapivým následným zjištěním byl také fakt, že současné katastrální hranice obou obcí bývalý Bobnický rybník dokonale kopírují (srov. fialovou přerušovanou čáru). Geografický informační systém vypočítal obvod a také plochu zatopenou rybníky. Výměra obou se přesně shodovala s údaji nalezenými v historických pramenech. Práce byla také v roce 2017 obhajována na krajské přehlídce Středoškolské odborné činnosti (vítězství v oboru č. 5 Geologie a geografie) a na celostátní přehlídce SOČ v Boskovicích dosáhla v témž oboru 6. místa v ČR.
Citace článku:
ČERVINKA, P., SOUKUP, M. Vymezení někdejšího Chlebského a Bobnického rybníka. Vlastivědný zpravodaj Polabí. 2018, 49:10-15. ISSN 0231-5769.
Druhý článek Rekonstrukce průběhu mlýnského náhonu v Sadské čerpá rovněž z maturitní práce absolventa školy v roce 2018 Václava Štěpána. I pro ni byl jako prostředí reprezentace zjištěných výsledků použit počítačový mapový program QGIS. Autorovi se mj. povedlo vyvrátit v literatuře opakované chybné tvrzení, že architektem mlýnského náhonu u Sadské byl sám slavný jihočeský rybníkář a rožmberský regent Jakub Krčín. Ten sice prokazatelně působil v oné době na přípravě výstavby rybníka v Kersku, během ní mohl ale maximálně navrhnout úpravy na již existující vodoteči náhona za účelem zvýšení průtoku pro uspokojení poptávky tří mlýnů na něm vystavěných. Stručný přehled jejich historického vývoje v článku také nechybí. Terénním průzkumem podél celého náhonu (od Třebestovic, kde se odděluje od říčky Šembery, až po ústí do Labe severně od Sadské) získal autor data pro konstrukci historické mapy se zákresem původního průběhu náhonu a hospodářských staveb s ním spojených. Dalším produktem jeho úsilí byla tematická mapa současného stavu koryta náhonu s rozlišením jeho zachovalosti na různých místech, včetně částečného zatrubnění v intravilánu města Sadská. Velice ilustrativní je také srovnání historické a současné fotografie z různých úseků náhonu ve městě. Vedlejším, ale přitom praktickým přínosem bádání byly autorem realizované opravy mapových dat o náhonu ve volně šiřitelné OpenStreetMapě a předání téhož uživatelského podnětu k aktualizaci administrátorům serveru Mapy.cz.
Citace článku:
ŠTĚPÁN, V. Rekonstrukce průběhu mlýnského náhonu v Sadské. Vlastivědný zpravodaj Polabí. 2018, 49:16-25. ISSN 0231-5769.
Vlastivědný zpravodaj Polabí (VZP) je regionální odborný recenzovaný časopis. (Recenzovaný znamená, že ke každému do časopisu zaslanému článku si redakční rada vyžádá nejméně dva recenzní posudky odborníků na dané téma. Teprve podle jejich doporučení je článek otištěn. Samozřejmostí jsou např. bibliografické odkazy na v článku použité zdroje informací.) VZP má celosvětově unikátní identifikátor seriálově vycházejících zdrojů: ISSN 0231-5769. Objevují se v něm původní příspěvky z různých věd tematicky se vztahující k oblasti středního Polabí, resp. okresu Nymburk. Přináší jak přírodovědné, tak i společenskovědní články. Vychází jednou ročně (s cca 1,5 ročním zpožděním). Současným vydavatelem je Polabské muzeum v Poděbradech. Zpravodaj má tradici od roku 1961, současné číslo z roku 2018 má pořadové označení vol. 49, mezinárodní identifikátor ISBN 978-80-907080-2-0. Zpravodaj lze zakoupit na všech pobočkách muzea, na dálku ho lze získat objednáním na: info@polabskemuzeum.cz.
Douška na závěr (zajímavá nejen pro kariérní poradce): Jeden z členů redakční rady VZP je náhodou zároveň učitelem, který na ústecké univerzitě Petra Červinku vzdělává v rámci studia geografie. Článek ho zaujal natolik, že si po ověření, zda-li jde skutečně o autora článku (a nikoliv např. jen shodu jmen), Petrovi sám nabídl vedení bakalářské práce, která bude historickou limnologii na Nymbursku dále rozpracovávat. Zatímco jiní budoucí bakaláři komplikovaně vymýšlí smysluplná výzkumná témata a třeba i obtížně pro ně pak hledají vedoucí, tento příběh ukazuje, že pečlivě a pilně sepsaná a skutečně výzkumná maturitní práce může vést nejen k publikaci v odborném časopise, ale formovat i usnadnit další profesní rozvoj absolventa střední školy. Držíme palce a těšíme se na další nové informace o rybníkářství v raném novověku v okolí Nymburka.
