Cukroví z Dofebufetíku je už zabalené, a čeká až si ho někteří z vás vyzvednou. Celý dnešek jsme pilně pracovali, připravili jsme celkem přes 145 krabiček a společně jsme dohromady upekli neuvěřitelných 60kg cukroví. 

Každý rok touto dobou jsme v minulých letech odjížděli pro certifikáty a medaile, které získali úspěšní absolventi programu DofE u nás ve škole. Letos byla situace jiná, medaile a diplomy nám do školy přivezli zástupci národního centra v rámci akce, kterou nazvali: DOFE JEDE ZA VÁMI!

V pondělí 14. září se po dvoutýdenní nucené pauze znovu otevřela škola. My jsme se ale místo do lavic vydaly na již několikrát odloženou stříbrnou expedici. V časných ranních hodinách naše výprava zamířila směr Šumava. Po dlouhých pěti hodinách ve vlaku jsme dorazily do Perneku na Šumavě, kde na nás čekali profesoři Poprová a Eliška, s nimiž jsme oficiálně expedici zahájili. 

V roce 2016 získalo naše gymnázium licenci na vytvoření centra pro poskytování Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu. Mezi první zájemce o absolvování bronzové úrovně patřily Jarča Mrázová a Eliška Prášilová. Tu se jim podařilo získat v roce 2017. V roce 2018 dokončily stříbrnou úroveň a letos na konci srpna splnily poslední krok, který jim scházel pro získání nejvyšší, tedy zlaté úrovně: čtyřdenní dobrodružnou expedici.

22.6. se sešla naše čtyřčlenná holčičí skupinka na nádraží v Nymburce a společně jsme pokračovaly do Rožďalovic, kde naše expedice oficiálně začala. 

Nejdříve jsme si přímo v Rožďalovicích prošly naučnou stezku ,,Holské rybníky” a v jednom z nich jsme se rovnou i vykoupaly. Potom jsme se už vydaly na cestu směrem do Tuchomi, kde jsme měly v plánu přespat. Další zastávkou byl Bučický mlýn, kde jsme si mohly prohlédnou různá domácí zvířata a dokonce si pohladit malého oslíka. Dále jsme už bez přestávky pokračovaly v cestě směr Tuchom. 

Byl již červen, když jsme začali jednat o termínu naší expedice, ten jsme našli v celku rychle, a tak nám zbývalo naplánovat vše ostatní. Do teď se pozastavuji nad tím, jak jsme to dokázali, ale ještě ten den jsme měli trasu, dopravu, funkce i jídelníček. 

V holčičí pětičlenné skupince jsme se sešly v Nymburce na nádraží. Autobusem jsme dojely do Loučeně, kde naše výprava začala. Po projití bludišť a zámecké zahrady jsme se vydaly směr Tuchom, což byl náš cíl. 

Přestože se jen těžko najde v Česku někdo, koho by vládou nařízená karanténa nijak neomezila v jeho dosavadním životě a ani účastníci DofE nejsou žádnou výjimkou, ještě se držíme a v programu pokračujeme. 

Víte, co je nejlepší na plnění DofE? A buďte trochu materialisti, nechci slyšet nic o nových zkušenostech a skvělých zážitcích. To by mi totiž moc nevyšlo. Nejlepší je samozřejmě onen odznáček, jenž vám předají spolu s diplomem. Od té chvíli jste naprosto oficiálně držitelé bronzového odznaku Ceny vévody z Edinburghu.

Asi všichni už dobře vědí, co je náš DofEbufetík zač... a soudě dle každostředečního návalu ve vestibulu školy, tak si ho valná většina z vás i oblíbila. Jistě vás zahřeje na srdíčku, že když koupíte nějaké ty drobnůstky, tak přispějete na konto potřebných, takže máte celkem určitě právo vědět kam vlastně vaše peníze putují.